NOTICE

All files on this site have been moved to http://www.wikilivres.ca. All future contributions to Wikilivres should be made there.

This site will be closed on June 6th, 2012.

Boží bojovníci/II.

Free texts and images.

Jump to: navigation, search

I. Boží bojovníci
II.
written by Josef Svatopluk Machar
Kapitola 1.
Info Simple bw.svg information about this work, license SemiPD-icon.svg


II.


[ 51 ] Exordium vlasteneckého autora v novém snu. Kapitola I.: Hejtman Grégr jede. Uvítání lidem božím. Kázání slova božího. Boží bojci nezmoženi. Alliance s Ruskem a Francií. Pohled do budoucího ráje. Státní právo Husitů. Samostatný český stát. Bratří polem pracující jako hodnostáři: Herold, Vašatý, Eim-Sybilla, Špindler, Adámek, Engel. Perfidní poznámka hejtmanova o jednom letitém vtipu bratra Engla. Pokračování o hodnostářích: i bratr Grégr podvolí se suverenitě národa. Rozřešení otázky sociální v českém státě dle bratra Grégra. Resoluce a přísaha. Intermezo v závorkách: nadšené pohnutí autorovo ve výšce. Intermezo dole: skok ze stol. XV. do XIX. Načež zase závorky znovu pohnutého autora. Co se stalo, když hejtman odejel. Kapitola 2.: Bratr Herold jede. Uvítání lidem božím. Líný autor odkazuje náhle čtenáře na kapitolu 1. Podává dále jen několik suchých poznámek. Obšírněji vypisuje, jak nutno sociální otázku rozřešiti dle bratra Herolda. A zase odkaz na dějství kapitoly 1. Kapitola 3., 4., 5., 6., 7. až 40. Přiznávaje se k lenosti, odkazuje autor k předcházejícím kapitolám. Třicet osm božích bojců odbyto několika řádky. Kapitola 41.: Referát z vídeňské opery. (Patrně zase skok v čase. Tentokrát z doby heroické do dekadence. Pustý plagiát autorův z „Národních Listů“ ze dne 22. října 1895. Poznamenává vydavatel.)*
___________
* Poznamenali jsme (viz Úvod), že Rukopis náš byl z části vydán v „Rozhledech“ (r. 1895), kde vy-
_________________________________________________

[ 52 ]
A jak jsem zas usnul,
už tu byl sen živý:
matičku vlast vidím
s ptačí perspektivy.

Na skalinách bory,
na lučinách voda –*
s tím co v bdění pěju,
úplná to shoda.

Bylo mi tak volno,
bylo mi tak blaze,
procházkou šlo ptactvo
kol mne po své dráze.

Chvilkami jen kolem
vrh jsem pohled plachý,
upřímně se přiznám:
měl jsem tajné strachy,

že tu není jisto,
že se zrak můj setká
s kočičími hledy
pekelného zmetka;

___________
davatel zamlčel, že vydává Rukopis prastarý; zde vidno, že se snažil docela i zakrýti stáří Rukopisu odkazováním k stol. XIX. a „Nár. Listům“. Ošklivé hospodářství s drahoceným odkazem národním!
* „Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách.“
Narážka neklamná, která dokazuje, že píseň „Kde domov můj“ nutno klásti do století XV.
_________________________________________________
[ 53 ]zkazila sen prvý
chlupatá mi mrcha,
a já bál se právem,
že i druhý zdrchá.

Však jsem nespatřil ho,
(povím to hned předem)
vlastenecký cit můj
nebyl střísněn jedem.

Ba, bůh musil nějak
kochat mě v tu chvíli:
všechny moje touhy
se mi vyplnily.

A já toužil patřit
v tomto okamžiku
do zvětralých tváří
božích bojovníků,

slyšet jejich slova,
vidět jejich činy,
vlasteneckou duší
bez skel čertoviny.

A co zřel jsem, slyšel,
povím v řeči prosté,
ať ta sláva našich
božích bojců roste!

Personal tools