Chtěla jste, bych, vzácná paní,
psal vám něco o tom kraji:
zvyky lidí, život jejich,
ráz dam, jejich toalety,
literární dokument –
už jej píši. Pohlednice
stačí na to. Toalety
jako u nás. Zcela nahé
nechodí tu – neviděl jsem
aspoň dosud. Život také
jako u nás. Totiž jedí,
spí a pijou. Děti jsou tu –
zdá se též, že obvyklými
praktikami na svět přišly.
Někdy svítí slunce tady,
častěj prší. Jako u vás.
Peníze, jak my je máme
a jsou stejně milovány
jako u nás. To je všecko.
Více dosud nevypátral
poslušný váš
‎J. S. M.