Zda jsi někdy v lese zřel
velké černé motýly?
– Sametový lesklý pel
chvěje se jim na křídlech –

Lapil’s koho z tvorů těch
v jejich hravém přeletu?
Pohladil jsi na chvíli
kouzlo toho sametu? –

Bídné žití, smutné dny...
Všecky nesplněné sny
krev nám pijí, ničí nás!

A když se nám splní v ráz,
zbudou nám z nich za chvíli
bez sametu, lesklých krás
odření ti motýli...