V to moře aforismů, novel, slok
jsem tedy pár těch kapek nyní dal –
proč? Bože, už je tomu hezký rok,
co o ženách jsem zcela jinak psal,

– to jsem jen krev se srdce omýval,
mě v mnohém boji zásah’ mnohý brok;
čas přešel, umlk’ jedovatý žal
a utišil se žití bouřný tok. –

Ne svědomí hlas – však těm zlatým skráním,
jež první nakloní se k veršům těm,
jsem psal to k vůli. – Žena zázrakem

zná zvrátit dlouhých hořkých roků dílo...
Pět, deset ti jich srdce otrávilo –
a přijde jedna – a je požehnáním!...