Už je tu filistr ten pravý
v svém těsném šedém svrchníku,
jenž cop svůj špičkou vzhůru staví
dle předků svojich návyku.

S rodinou venku léto tráví
po sadech, polích, trávníku,
teď usměvavý, plný zdraví,
se vrátil v město. Ze zvyku

ve hlučných ulicích rád dlívá,
rád pohovoří, rád se dívá
s rozšafným klidem v shon a chvat,

všech výtržností však se straní,
lotrům se vyhne na potkání
a s šerem chodí moudře spat.