Jen tramway řinčící
mihla se ulicí,
jakýsi ospalec
kýval se v ní.

Skučící vítr rve
lamp světlo blikavé,
sklo chvilkou třesavě
do noci zní.

Ve výši chmurně pne
nebe se posupné –
teskno tu, pusto tu, příšerný cit,

jak by ta zem celá
už byla vymřelá,
jen ty s svou bolestí zůstal tu žít.