Pár bosých dětí jako běsi
před vraty statků svévolí;
na trávu po návsi se věsí
prach hus a kachen; z stodoly

zní tepy cepů, za vsí kdesi
je echo hlučně hlaholí;
ve žlutorudých barev směsi
sad každý tone; v topoly

u hřbitova pár vran teď slétlo;
kouř z chalup padá ku zemi.
Jdeš ze vsi. Siné, truchlé světlo

chví dokola. A v šíři v dáli
se nebe v posupný mrak halí
nad zoranými pláněmi.