Zpíval jsem, kritika chválila,
jak moje písničky vzruší :
ni, to jen vzpomínky - bludičky
tesklivou mihly se duší.
Říkali jaká to svéráznost,
jaká je mohutnost ve mně :
ni, ni, já jsem jenom ze Slezska,
z ubité, z uštvané země.
Přečtly se verše mé před Prahou ,
v potlesku duše si výskly:
za co? Že žila ta Maryčka,
ve Frydku hrdlo nám stiskli?
Kdyby tak jednou pod Beskydem
pochodeň k Těšínu vzplála,
řadám, kde šel bych jak prostý muž,
píseň má do kroku hrála,
kdybys ty, deptaný národe,
uspaný, spoutaný obře,
kdybys tak písni mé rozuměl,
řekl bych : Zpíval jsem dobře.