Co za mnou jest, to nech se nenavrátí:
co přede mnou, nech v mohylu se zkrátí.
Po tichu toužím, které hrob jen dá ti,
po prostém lidu, jejž lze milovati.

Sraz bohatým, ministrům masku s rysů:
každý, kdo vládne, parasit je nahý,
lže národu, chudobným bere mísu,
jen prostý muž je tiché duši drahý.

Vše splývá v dým, z kterého vyjít nelze:
pod vrbami hladina řeky jasná,
život jediné tratící se ve lze,
a Diotimy hlava divukrásná.