Přejela’s duši železem,
ne, Sudbo, rukou jemnou:
však jak široká byla zem,
šla píseň vždy přede mnou.

Pouť života zle skřípala,
a nebe bylo temné.
tma ze všech stran se sypala,
v ní píseň šla vedle mne.

Pouť v suché poušti plné hrůz
skončila stopou klamnou:
když koně táhli černý vůz,
šla píseň sama za mnou.