(Senecio vulgaris)



Ty starečku jsi zasmušilý.
Po mezích tichým krokem jdeš.
Máš žultý květ, jsi brzo bílý
a do země se schyluješ.

Z kožíšků sivých hledí kvítí
tvé bez úsměvu slunci vstříc:
co přijde, může zarmoutiti,
však potěšiti nikdy víc.