františku halasovi,
který asi pochopí, že mi neběželo o lyrickou
soutěž, nýbrž o něco mnohem závažnějšího




‎dni našeho života
dni všední a všecky svátky
takové naděje taková temnota
ten pohled do vroucí dálky
dni našeho života
po celé zeměkouli

dni nesené dělníky
jako na sloupoví
dni nesené dělníky
jakž bychom zapomněli
jejich písní je robota
celí tou písní zněli

když stůl nám stavěli
chléb pro nás pekli
soli dobývali
ti staří dělníci

staří dělníci
kteří teď odpočívají
staří dělníci
pro sebe zhola nic nemají
leda almužnu

staří dělníci
stromy vykotlané
kariatidy sešlé
klubka únavy

staří dělníci
pěšáci zmrzačení
dědové zvěstovatelů
sešlapané stupně třídy

staří dělníci
kořist opuštěná
dárci zapomenutí
věřitelé marní

staří dělníci
sedící na prahu
anebo na lavičce před vrátky
záda je bolí

staří dělníci
kteří si vypili válku
válku v míru i poli
kouřící ze staré dřevěnky
hledící v dálku

ti staří dělníci
a jejich ruce
především ruce
a jejich nohy
a jejich bedra
a jejich oči
a jejich tváře
dojemná krása starých dělníků


‎staří dělníci
ruce na klíně ruce na dýmce
na zlatém slunci se hřející
ruce se chvějící lehýnce

ruce starých dělníků
především ruce
prachem práce zčernalé v rýhách
svraštělá minulost
svázaná modrými žilami

ruce starých dělníků
větve usýchající
kladiva rozbitá
vesla puklá

ruce starých dělníků
štandarty zvětralé
talíře mozolů
fijaly ústraní

ruce starých dělníků
živitelky vyjedené
trpitelky zajízvené
mapy zotročení

ruce starých dělníků
v slabosti ještě dost silné
aby nabrousily srp
aby podaly vědro
aby přibily hřebík pro obrázek leninův

v odpočinku ještě neposedné
aby uvařily kávu vnoučatům
ruce šmátrající
po tom co jest
na nic nezapomínající
z toho co bylo

ruce starých dělníků
chodily by ještě pro munici
ty ruce starých dělníků
puškami vonějící


‎staří dělníci nemají stání
ani nohy jim nemohou zapomenouti
z práce do práce z práce do práce
chodily bez ustání
nohy jež teď se div nezhroutí
nohy starých dělníků
v kolenou nalomené
městkami tatované

nohy starých dělníků
pilíře včerejška
stoupy opotřebované
rahna zbavená plachet

nohy starých dělníků
taktovky rozloučení
stvoly před kosou
průvodkyně do země

nohy starých dělníků
marnotratnice vykořistěné
poutnice oloupené
poslice nevděku

nohy starých dělníků
které stávaly před četníky
šiky s dlažby a silnice
pod nimiž duněla země

nohy starých dělníků
štrachající teď v sednici
kobrtající silnicí
dojdou ještě s housaty
donesou houby z lesa
přisednou k soudruhům na schůzi

nohy starých dělníků
heroická věta
ty nohy starých dělníků
došly by ještě rády do nového světa


‎staří dělníci tíhnou k zemi
skláněni tíhou na bedrech
desetiletími s nadějemi
nosili tíhu ztráceli dech
naděje odpluly oblakem
tíha zůstala
bedra se sklánějí níže a níže

bedra starých dělníků
stoly zborcené
hnízda vybraná
květníky vyschlé

bedra starých dělníků
podušky bolestí
mausolea mužství
zástěny konců

bedra starých dělníků
kolébky cizího bohatství
paláce vydrancované
trosky po vpádu

bedra starých dělníků
láskou už nevěnčená
po celý život nosila kříž
proto jsou ku prahu nakloněna
kde by si odpočinula již

bedra starých dělníků
nejpravdivějším křížem poznamenaná
křížem pracovitého muže
mají už kříže dost
ta bedra starých dělníků
chtějí za svoji minulost
do truhly krvavé růže


‎staří dělníci s hlavou skloněnou
přes to se do dálky rádi dívají
jaké je počasí jaký je svět
na toho blázna s úsměvem zírají
dlaní si oči zastíňujíce
aby jim neplakaly

oči starých dělníků
v koutku vždy slzičku mají
pro to co bylo však nepláčou
pro to co jest nezoufají

oči starých dělníků
po druhé dětské
poslední jiskřičkou blikající
a stále světské

oči starých dělníků
sokoli v kleci mroucí
oharky pod popelem
cisterny schnoucí

oči starých dělníků
ložiska zármutků
soumraky dychtění
mohyly snů

oči starých dělníků
pamětníce zločinů
herbáře ústrků
svědkyně zrady

oči starých dělníků
tisíckrát pokořené nespravedlností
oslepené hrůzou
propálené bezcitností

oči starých dělníků
bez hněvu v nepohodě
ty oči starých dělníků
hledají za tichých večerů
paprsek na východě


‎staří dělníci zadumaní
v strunách se chvějících po dlouhém forte
pošlou nám někdy třaslavé psaní
tváře k nám pozdvihnou lněné
vráskami rozzářené

tváře starých dělníků
z nichž vyvanula nenávist
předprsí námezdnosti
jež pobořil práce svist

tváře starých dělníků
křížaly člověčenství
erby pracovitosti
smalty oprýskané

tváře starých dělníků
palouky po bitvě
hřbitovy polibků
věznice písní

tváře starých dělníků
stránky strašné kroniky
prázdné nory kleteb
dokumenty jha

tváře starých dělníků
rozryté brázdami chudoby
běžící desky rozsudku
jejž práce sem zapsati dává
nad svými příživníky

ty tváře starých dělníků
jsou obráceny k pevnině šesté
kde rozsudek nabyl už moci práva


‎staří dělníci odcházejí
druh za druhem
staří dělníci přicházejí
kamarád s kamarády
ti staří dělníci okrašlují
dni našeho života
dřina je strašlivá
bolest je těžká
smrt není

dni našeho života
dni nesené dělníky
k vykoupení