Vzduch čist je, jasný. Okna nítí
se slnícími plochami.
V ulicích proudí ruch a žití
svěžími znova vlnami.

A v parku hnědá tráva svítí
již zelenými špičkami,
na pěšinách se vlhkosť třpytí
a pestří děti s chůvami.

Oh, všední thema! Pár těch krás
přec chladná jeseň sfoukne zas,
toť otřepané – – Proč však sám

též čemus v nitru naslouchám,
kde celý den dnes slyším chvít:
Ach žít, ach znovu zase žít!...