Ne, neklňte těm bičům barbarů,
kdo čist je sám, jen ten ať kamenuje!
Dnes otrok koupen hrstí krejcarů
a skyvou chleba, které potřebuje,

neb radou, protekcí, jež z rozmaru
neb z dlouhé chvíle kdos mu uděluje,
kdos, jenž snad cenu těchto podarů
z let svojich mladých ještě pamatuje!

Ten otrok zapřiž se a vezmi kříž...
Na mozku, na těle je spoután již
a kouli na noze při každém kroku cítí –

a běda, běda mu, když zatroufá se vzpříti!
V skráň vpálí mecenáš mu kletbu nevděčníka,
a svět jen k tomu: „dobře, dobře“ říká. –